Náhradní banner

Srdceryvné dílo nepochopených

03.02.2012;

Nejsem psycholog ani psychiatr, ale kdybych jim byl, patrně bych prohlásil, že hnutí Volím Orlovou (jestli ne všechny členy, tak některé určitě ano) sužuje syndrom manický , syndrom mocenské pýchy a narcistická porucha.
K této diagnóze jsem dospěl krátkým nevysilujícím studiem literatury, ke kterému jsem se donutil po přečtení jejich posledního skvostu.

Citát:
"Přirozená moc některých lidí nad jinými je princip všech lidských organizací a lidských kroků vpřed,“ řekl Bertrand de Jouvenel, francouzský filosof a ekonom, kromě lidských kroků „vpřed“ měl možná dodat i „vzad“. Na moci samotné není nic špatného, problém je patologická moc, která se může projevovat syndromem mocenské pýchy. Jejími příznaky jsou lhostejnost k utrpení jiných a nedostatek empatie, vychytralost, bezohlednost, přenášení viny a odpovědnosti na jiné, závislost na moci jako na droze, vyžadovaná závislost druhých na vlastní osobnosti, pocit morální oprávněnosti vlastního konání, narcistický sklon chápat svět jako arénu výkonu své moci, nepřiměřený zájem o vlastní vzezření a prezentaci, mesiášský způsob hovoru, krajní důvěra ve vlastní úsudek, pohrdání kritikou, ztráta kontaktu s realitou, krajní pýcha a další.
Mocenská pýcha a závislost na vlastní moci jsou známy, co svět světem stojí a pro své okolí byli takto stižení v mocenských špičkách vždycky rizikem. Pokud je společnost skutečně demokratická a svobodná, neměli by se ve vrcholných politických pozicích lidé takto stižení vyskytovat. Pokud by se dostali k moci, měly by demokratické mechanismy mít schopnost se jich zbavit."


Kdo pravidelně sleduje počínání hnutí volím Orlovou musí objektivně přiznat, že výše uvedená charakteristika na ně sedí. A své chtějí docílit agresí a manipulací. Navíc způsob myšlení, kterému propadli, má jasné znaky skupinové hlouposti (groupthink).
článek byl přečten 2082× názory na článek zatím nejsou
TOPlist Zpět - Orloviny - Seznam rubrik