Náhradní banner

Vánoce v (s) SMO - hledání souvislostí

14. 12. 2017;

poznámka: článek neprošel jazykovou ani matematickou korekcí a za jakékoliv závěry není autor zodpovědný

Za to, že máte domech teplo v zimě a po celý rok teplou vodu, vděčíte vy, kteří bydlíte na sídlišti v Orlové, městské akciové společnosti SMO.

Tak jako ranní rosa na kolejích s přibývajícím dnem zmizí, tak zmizely protesty vůči této společnosti. Týkaly se ceny tepla (teplá voda zajímala málokoho). Všichni jsou teď spokojeni: družstevníci obou orlovských bytových družstev, firmy (o školách nemluvě). Cena tepla zřejmě klesla nebo vzrostly příjmy těch, kteří platí faktury.

Podstoupil jsem pohled do čísel SMO, které vyprodukoval (a produkuje) bývalý kolega (než mu zakázali chodit se mnou na pivo) Ing. Pavel Š., hlavní účetní. V nich je schováno ledacos.

Zajímalo mne, kolik si SMO na prodeji tepla vydělává. V níže uvedené tabulce to je:



Porovnejme roky 2015 a 2016.

Ve Sdělení SMO je uvedeno: Předběžně kalkulovaná cena pro rok 2016 byla včetně DPH na úrovni 634,5 Kč za GJ. Výsledná cena bude známa až po konečném vyhodnocení celého roku. Podle všeho však už pro rok 2016 bude dosaženo snížení ceny. Pokles je SMO připraveno i v tomto případě promítnout ve vyúčtování tepla za rok 2016 do cen koncovým zákazníkům.

Tržby za rok 2015: 127 961 000 Kč, tržby za rok 2016: 136 065 000 Kč

Jak to, že tržby za rok 2016 vzrostly, když cena tepla klesla?

Jestli tedy SMO účtovalo koncovým spotřebitelům v roce 2016 o 8 104 000 Kč více, než v roce předchozím, tak to mohlo být způsobeno např. větší "zimou". Těch 8 104 000 Kč představuje narůst o 6.3 %, přičemž cena měla klesnout o 5 %. Hrubou aproximací můžeme uvažovat, že došlo ke zvýšení tržeb o 11.3 %. Za předpokladu, že se nepřihlásil (ani neodhlásil) nějaký velký odběratel tepla.

Pokud za zvýšením tržeb je počasí, podívejme se na to:



Pro určení spotřeby tepla na vytápění v dané otopné sezóně se používá charakteristika počet denostupňů, na základě které lze také provést porovnávání intenzity jednotlivých zimních období mezi sebou. Počet denostupňů otopného období vychází z počtu topných dní a rozdílu průměrné venkovní teploty v topných dnech a průměrné vnitřní teploty.

Ve výpočtu, z kterého vznikl výše uvedený graf je předpokládaná hodnota vnitřní teploty 21°C, počet topných dnů je určen jako počet dní v otopném období s průměrnou teplotou nižší nebo rovnou 13°C (N13) a průměrná teplota těchto dní (T13) je uvažována jako průměrná venkovní teplota v topných dnech. Počet denostupňů (D21) je pak určen jako: D(21)=(21-T13)*N13

Tyto údaje pocházejí z Mošnova a lze je aplikovat i pro Orlovou, .

Z výše uvedeného grafu mi odhadem vyšlo, že počet denostupňů v roce 2015 byl cca 3.450 a v roce 2016 cca 3.540, tedy asi o 90 denostupňů více.

Mechanicky přepočítáno by vyšlo, že tržby, zvýšené o dny, kdy se muselo více topit v roce 2016 (než v roce 2015), by měly být "jenom" 131 299 112 Kč. Tedy jen o 3 338 112 Kč více, nikoliv o 8 104 000 Kč.

Podle měření, které si dělá přímo SMO, to vypadá podobně, akorát denostupně jsou počítané jinak: vnitřní teplota ne 21°C, ale 20°C. Z denostupňů za rok 2016 (3 247 D° ) je vidět, že i přes celkově chladnější počasí v závěru roku byl rok 2016 teplejší než průměr předchozích let 2005 - 2015. Poměrná hodnota celkových GJ tepla pro vytápění k Denostupňům v jednotlivých letech ukazuje parametry a chování soustavy spotřebovávající teplo. Z Grafu č. 2 je patrný klesající trend této poměrné hodnoty v letech, tj. systém odebírá při srovnatelných podmínkách méně tepla. Zdroj zde.

Počet otopných dnů (dle SMO) v roce 2015 byl 246, v roce 2016 o 6 méně (240). Počet denostupňů 3.247 (2016) a 3.083 (2015) , tedy o 164 více

Podle údajů SMO by tržby v roce 2016 měly být 134 767 877 Kč, tedy o 1 297 122 Kč menší než 136 065 000 Kč.

To jsou ovšem jenom úvahy (spekulace), skutečnost bude určitě jiná. Akorát faktem je, že přestože cena tepla klesla a k vytápění vlivem počasí nebylo nutné "vyrobit" enormně více tepla a domy se ještě více zateplily, tak postavení SMO se zlepšilo. Zlé jazyky hovoří, že smlouvu s ČEZ Teplárenskou SMO nedodržuje. Ta teplo pro SMO slevila a SMO si svoji marži ponechalo?

Tržby za teplo jsou pro SMO stěžejní (aby bylo z čeho brát). Proto snad bude čtenáře zajímat tato tabulka:



Z údajů v ní uvedených si můžeme vypočítat, že:

* průměrná měsíční mzda obyčejných 152.24 zaměstnanců je 21 621 Kč (v jiné tabulce uvádí SMO částku 21 237 Kč)
* průměrná měsíční mzda neobyčejných 4 zaměstnanců je 81 708 Kč. Jsou to:
Ing. Vaněk Jaroslav ředitel, Ing. Kočí Richard Manažer komunálních služeb, Ing. Lukaštík Petr Provozně-technický manažer, Ing. Troják Petr, MBA Ekonomicko - obchodní manažer.

Ředitel Vaněk odměnu za funkci v představenstvu nepobírá.

To bylo v roce 2016, rok 2017 přinesl určitě nějaké změny. Určitě pro někoho pozitivní. Měřeno penězi.
Článek byl přečten 542×, názory na článek zatím nejsou.
TOPlist Zpět - Orloviny - Seznam rubrik