Náhradní banner

Bouře XAVIER pominula, přichází bouře v peněženkách

5. 12. 2017;

Vánoce přicházejí a je nejvyšší čas porozhlédnout se, kam zajet nakoupit dárky. Samozřejmě, že stačí kliknout na pár internetových adres a můžeme vybírat. Většinou se inzeruje Vídeň a Drážďany.
Že i někteří Orlováci se vydají na vánoční nákupy do zahraničí, není třeba pochybovat. Peněz je u nás dost, průměrná (republiková) mzda činí skoro 30.000 Kč, k tomu v našem městě je dost rentistů, kteří si ani nemusí brát na "zájezd" volno. Návštěvy blízkého Polska se nemusí propagovat.

Několik tipů: Zájezdy na Vánoční trhy, Drážďany, Vánoční trhy v Drážďanech 2017, Vídeň, Vídeň.

Když už je řeč o Drážďanech, tak tam jsme se před dvěma měsíci ocitli nedobrovolně. Stalo se to takto:

Pravidelná návštěva Hamburgu se domluvila zrovna na čas, kdy se světové počasí rozhodlo, že vyšle do Německa bouři (orkán) Xavier. Možná si to ještě pamatujete: Kvůli bouři Xavier doprovázené vichřicí a deštěm zastavily dnes odpoledne Německé dráhy (DB) na severu země zcela železniční dopravu. Hasiči v téměř dvoumilionovém Hamburku vyzvali obyvatele, aby nevycházeli na ulici. (5. října 2017, 16:32, EuroZprávy.cz / ČTK)

Vyjeli jsme zrovna toho 5.října 2017 vlakem z Bohumína ráno, něco po 8. hodině a v Praze přestoupili na náš "oblíbený spoj" Porta Bohemica, odjezd 12:28 hod. Asi 100 km před Berlínem (odhad) vlak zastavil a zůstal nepohyblivý několik hodin. Informace téměř žádné, tedy že stojíme pro poruchu na trati , víc nic. Průvodčí s přibývajícím časem stále více rozhazovali rukama (mit den Händen (herum)fuchteln), že také nic neví. Akorát na "jízdenku" (vytištěnou ve formátu A4) nám napsali: Der Zug hat anscheinend Verspätung.
Po 22. hodině! (tedy po více než šestihodinovém postoji) jsme se konečně rozjeli, ale opačným směrem: Wir zurückfahren nach Dresden.

Náš vlak zastavil asi ve 23 hodin v Drážďanech, stanice Neustadt, tedy nikoliv na hlavním nádraží. Dostali jsme na vybranou: zůstat ve vlaku (měl konečnou), nebo někam jít. Nic ovšem nebylo tak, jak se pak psalo (viz dále): žáden lůžkový vlak, žádná možnost ubytovat se v hotelu, žádné jídlo, žádné přistavené taxíky. Nechali nás tak. Také nikdo neřekl, co bude zítra. Prostě chaos, bez informací, prostě nic. Jak se pak ukázalo, nikdo netušil, že Ordinary tomorrow will not happen (normální zítřek už nenastane). Někteří ve vlaku zůstali, my hladoví a smädní (žízniví) jsme se rozhodli jít do hotelu. Naštěstí byl dost blízko nádraží, takže jsme tam došli zu Fuß , měl volno a byl pěkný (na úrovni).

Německé dráhy tedy zrovna v případě našeho vlaku neudělaly nic. Jenom díky mobilům jsme postupně zjišťovali, co se stalo a co je. Ve vlaku internet někdy fungoval, po dobu čekání ne. Úplné zprávy jsme "zjistili" až ráno: Bouře Xavier trápí střední Evropu. Železniční doprava je v severních oblastech Německa po řádění bouře ochromena. Mnozí cestující strávili noc v hotelích nebo lůžkových vlacích, které k tomu účelu poskytly na nádražích německé dráhy. V dálkové dopravě hrozí nadále chaos. Přerušení provozu na severu a severovýchodě Německa by navíc mohlo mít dopady na celoněmeckou železniční síť, řekl DPA v noci na pátek mluvčí společnosti Deutsche Bahn. „Celá síť v regionu je silně omezena. Máme mnoho stromů na kolejích, poškozené trolejové vedení a utržená návěstidla".

Nazítří (byl pátek 6.10.) honem zpět na nádraží. Včerejší vlak jsme ani nehledali, posedávali jsme tu a tam, koupili si nějakou svačinu, kafe a hlavně sledovali informační tabuli a poslouchali hlášení nádražního rozhlasu. Všechny vlaky do Hamburgu byly zrušeny. Postupně jsme se propracovali k tomu, že odjedeme na Dresden Hauptbahnhof, jelikož tam byla větší šance, dostat se do nějakého vlaku, který snad bude (někdy) vypraven. Když ne přes Berlín, tak možná přes Hannover.

Unaveni psychicky, zklamáni (ne)vývojem situace, jsme chtě nechtě odpoledne rezignovali a šli zase do hotelu. Od nádraží to bylo tentokrát trochu dál, ale cestu jsme započítali do prohlídky města, kterou jsme pak, ve zbytku odpoledne, absolvovali.

APARTHOTEL „NEUMARKT” nám poskytl příjemné apartma. Byl vzdálen do 5 minut chůze od všech zajímavostí starých Drážďan, včetně Semperovy opery a paláce Zwinger, a nábřeží Labe bylo hned za rohem.

Počasí sice nepřálo, bylo poněkud zima a pršelo, nicméně v pokoji jsme nezůstali. Prošli jsme tedy poblízkou část města. Přes Neumarkt, kolem sochy Martina Luthera a kostela Panny Marie. Na konci naši procházky byl Zwinger. Než jsme tam došli, minuli jsme Procession of Princes, Bruehl Terrace, Royal Palace (Residenzschloss). Zastavili se na Theaterplatz před Semperoper (překládat snad není nutné).

pozn.:
Figurka církevního reformátora Martina Luthera je nejprodávanější v historii „německého igráčka". Náš Igráček se může stát hitem Vánoc.

Pršet sice přestalo, ale začalo se stmívat, takže jsme se s památkami rozloučili, šli se najíst a pak meditovat do hotelu o zítřku.

Ale ani další den ráno nebyly televizní zprávy příznivé, jenomže na nádraží jsme jít museli, nic jiného nám nezbývalo. Několik hodin jsme zase posedávali a hlídali, jestli se neobjeví něco jiného, než "vlak zrušen". Kolem jedné hodiny popoledni jsme se konečně dočkali. S nadějí, že útrapy cesty skončí, jsme se přemístili na peron, kde měl být přistaven "nějaký" vlak do Hamburgu. Trvalo ovšem více než 2 hodiny, než se tak stalo. Mezitím naše nervy drásaly neustále se měnící informace o odjezdu. Nakonec jsme do anonymního vlaku nasedli (aniž by někdo z výpravčích nebo průvodčích potvrdil, že vlak opravdu jede do Hamburgu). Jakou trasou jsme jeli (bez zastavení na nějakém nádraží, ale s "provozními" zastávkami ano) nevíme, ale večer, před 20. hodinou jsme Hamburg dosáhli. Byla sobota 7.10.2017.
Německé noviny tehdy psaly toto:
Wochenblatt
Wochenblatt
Slovenské to.

Do cíle jsme tedy dorazili o dva dny později. Více než 1 000 kilometrů trasy bylo poškozeno, stovky stromů a větví zůstalo na trati nebo v nadzemním vedení, řada signálních zařízení a trolejových stožárů byla zlomených, nadzemní kabely stržené. Následující den (8.10.) DB informovaly, že některé vlaky jsou sice znovu v provozu, ale stále jsou blokovány trasy Hamburg - Berlín, Osnabrück - Hamburg.

V pondělí (9.10.), Německé dráhy nás dost naštvaly tímto prohlášením:
Zaměstnanci všech postižených stanic byli posíleni a podporováni charitativními organizacemi, aby cestujícím poskytovali rozsáhlé cestovní, nápojové a taxi a hotelové poukazy. Pro ty, kteří nemohli pokračovat v cestě, byly noční vlaky k dispozici celostátně na 20 stanicích. DB žádá o pochopení toho, že zákazníci, v této zvláštní situaci, v důsledku krátkodobých změn, se v některých případech jen zpozdili.

Škoda, že Drážďany, které jsou dost velkým městem na to, aby i tam DB takové dobrodiní zmateným a zaskočeným cestujícím poskytly, se do seznamu těch 20 stanic nevešly. Proseděli jsme na obou drážďanských nádražích dost hodin po dva dny a ničeho, kromě neschopných a nerudných informátorek v "informačních kioscích", jsme si nevšimli.

Byvše již na místě určení jsme se zájmem sledovali, jak se "vlaková" situace zlepšuje - museli jsme se někdy vrátit. Německé dráhy (DB) 10.10. 2017 uvedly, že přes "určité problémy dochází ke zlepšení" a žádaly o pochopení toho, že zákazníci v této zvláštní situaci související s povětrnostními podmínkami kvůli krátkodobým změnám obdrželi informace částečně zpožděné.

Průběh řádění Xaviera si můžete zpětně připomenout zde.

Je ovšem fakt, že zatímco v Berlíně byl na začátku bouře vyhlášen stav nouze, aby se mobilizovaly dostatečné síly, tak v Hamburgu nikoliv i když tam orkán zasáhl dříve. Podle některých německých novin, "Xavier" odhalil opět hlavní problém Deutsche Bahn: Nemluví se svými zákazníky. Alespoň ne tehdy, když je to potřeba. A pokud ano, pak jsou hlášeny zprávy jako "poruchy v provozu", které cestujícím nepomáhají . Zaměstnanci DB často neví o nic víc než cestující.

Na vlastní kůži jsme se přesvědčili, že "informační politika" Německých drah je katastrofální - zejména v případě podobné situace, jaká nastala teď. Je pochopitelné, že stromy při nárazech větru až na 130 kilometrů za hodinu spadnou na železnici. To však tisíce uvízlých cestujících po celé hodiny nevědělo.

Dnes se na tento nedobrovolný "zážitek" dívám už s odstupem, ačkoliv několik týdnů po něm, "tuzemská" bouře způsobila výluku vlaků z Prahy do Č.Budějovic, zrovna v době, kdy jsme byli "on the road", takže místo rychlíku (tentokrát I.třídy) se hodil autobus Regiojetu.
Článek byl přečten 127×, názory na článek zatím nejsou.
TOPlist Zpět - Orloviny - Seznam rubrik