Náhradní banner

O prázdninách

6. 8. 2017;

Naše klasické prázdniny v červenci a srpnu jsou zřejmě pokračováním předchozí historické tradice, zohledňující skutečnost, že v srpnu mládež musela pomáhat na polích a žactvo naopak muselo trávit červen ve školních lavicích, krásný již také letní měsíc. Dnes je to jiné, ale změn, aby prázdniny byly v jiném termínu, se asi tak rychle nedočkáme. Ale můžeme si je představit, protože občas chce někdo prosadit návrh, aby byly prázdniny čerpány nejen během července a srpna, ale v průběhu června až září. Školáci by tak měli volno v jednom kraji třeba od poloviny června do poloviny srpna a v jiném zase od poloviny července do poloviny září. Česko tento systém praktikuje již v případě jarních. Ovšem někteří jsou proti, protože systém klouzavých prázdnin považují za velmi nevýhodný zejména pro rodiny s dětmi navštěvujícími školy v různých regionech. Mohla by totiž nastat situace, že jedno dítě by mělo prázdniny během června a července a druhé během srpna a září. Odlišný termín prázdnin by tak značně omezil plánování společné rodinné dovolené, což bývá mnohdy problematické i bez klouzavého rozložení letního volna. Pro cestovní kanceláře, ubytovací a rekreační centra by jistě nová forma letních prázdnin znamenala značné výhody. Rozložení prázdnin může být řešením vyváženější návštěvnosti některých rekreačních a kulturních zařízení, jež jsou mimo letní prázdniny nedostatečně využívány a naopak v době dvouměsíčního volna značně přetíženy a mnohdy i zcela nedostupné. Prodloužení hlavní turistické sezóny by mohlo řešit útlum cestovního ruchu, který se promítne do příjmů.

Pololetí s posunutím začátku školního roku by skončilo v polovině prosince, odpadnou stresy kvůli známkám po Vánocích v lednu, na výlety se bude jezdit už v květnu, kdy příroda je snad nejkrásnější. V červnu, kdy prázdniny začnou, budou přírodní koupaliště čistá, fajn bude na dětských táborech. Rodiny mířící do Chorvatska, Itálie či jiných oblíbených přímořských destinací, budou spokojené. V červnu tam ještě není na padnutí vedrem a pláže nejsou narvané k prasknutí. To přijde, včetně dálničních kolon, vždy až v srpnu. Znáte ty zprávy: Už o minulém víkendu zapříčinily mnohakilometrové kolony zdržení motoristů ze střední Evropy cestou na jih až o sedm hodin. Dopravní situaci o nacházejícím víkendu rozhodně neulehčí fakt, že v Bavorsku a Bádensku-Württembersku, které mají dohromady přes 23 miliónů obyvatel, začínají prázdniny. Na jih ale budou směřovat i obyvatelé dalších spolkových zemí, do jiných se má už naopak řada lidí z dovolené vracet.

Nedávno se objevil Revoluční návrh: cestovní kanceláře chtějí zavedení klouzavých letních prázdnin.

Ve zmíněném Německu jsou prázdniny takto: rok 2017 a rok 2018.

Třeba v Dolním Sasku školní rok 2017/2018 v základní škole Mühlenschule v Holm- Seppensen započal v sobotu 5.8.2017 v 9:00 hod dobrovolnou návštěvou kostela a v 10:00 hod setkáním osazenstva školy s prvňáčky a jejich rodiči a dalšími příbuznými v tělocvičně. Po slavnostní prezentaci dětí pak v jednotlivých třídách proběhly první vyučovací hodiny, končilo se ve 12 hodin. Program v tělocvičně připravili druháci.



Prvňáčci si do této školy ten první den přinesli kornouty.

Jde původně o saskou tradici, která se postupně rozšířila do celé země a později i k nám, hlavně do pohraničí. V severních a západních Čechách je tak i dnes pro školáky běžné vyrazit s kornoutem, v jiných krajích jej neznají. Dětem se říkalo, že na stromě zvaném kornoutovník, který se nachází v zahradě pana učitele, rostou cukrové kornouty. Když už jsou děti dost veliké, aby mohly jít do školy, mohou si jeden utrhnout. Kornout tak vlastně symbolizoval školní zralost dítěte. Dnes se tradice liší kraj od kraje i v samotném Německu. V některých spolkových zemích dostávají děti kornouty ze stromu na přivítání přímo od pana učitele. Buď jim je připraví škola, nebo je rodiče tajně přinesou do školy a učitel je zavěsí. Jinde je zase prvňáčci dostanou ráno doma od rodičů a přinesou si je do školy, kde si je rozbalí, nebo nerozbalí. Mohou a nemusí z nich bonbony nabídnout spolužákům. Kornout ale není určen na rozdávání. Většinou obsahuje i dárky pro malého školáka.

Někdy se říká, že kornouty vznikly vlastně tak trochu ze závisti. Základem tradice byl totiž zvyk v židovských komunitách v Německu dávat dětem v den, kdy dosáhly zralosti na studium Tóry, sladké pečivo ve tvaru písmen jako upomenuti slov žalmu: „Dein Wort ist in meinem Munde süßer als Honig“ (Tvoje slovo je v mých ústech sladší než med). Nežidovské děti tak místo toho začaly dostávat kornouty, které také obsahovaly sladkosti.

Zájemci o Tóru si mohou přečíst toto.

V orlovských základních školách prvňáčky vítají obvykle politici. Představitelé města chodí na slavnostní zahájení školního roku proto, aby žákům i učitelům originálně popřáli mnoho úspěchů při jejich společné cestě za vzděláním, spíše snad, aby si jich všimli příští voliči (rodinní příslušníci žáků). Třeba bývalá místostarostka stihla navštívit tři základní školy:



Jo, co milejšího si může žáček ten první den odnést, než falešný úsměv starosty nebo místostarostky?

Předpokládám, že Odbor městských financí a školství má již připraven harmonogram, kdo kterou školu na zahájení nového školního roku navštíví a nedivil bych se, kdyby se připojil Szkandera se svým kázáním. Kolik balíčků (kornoutů) město prvňáčkům připraví a co v nich bude, není známo. O to víc budou důležitější proslovy a ty úsměvy. Rodiče a prarodiče využijte příležitosti si pohovořit s pohlavárem, možná si vás zapamatuje, ale nic z toho nebudete mít, jen ten pocit! Ale někteří o to stojí.
Článek byl přečten 289×, názory na článek zatím nejsou.
TOPlist Zpět - Orloviny - Seznam rubrik