Náhradní banner

Přes Prahu do Rakouska

9. 4. 2017;

zkušenosti z cesty

Je třeba, pokud ne natrvalo, tak občas, z Orlové utéct, aby se člověk vyrovnal s nelítostnou atmosférou města, které se blíží k okraji své existence. I když ….. není to asi tak hrozné, protože i v Orlové se pořád vyskytují prominenti, kteří zde zůstávají. Jezdí si drahými nablýskanými auty, mají nejmodernější mobily. Domy a manželky jim sice stárnou, ale protože ještě je možné urvat něco z peněz, které se povalují kolem městského úřadu a SMO, tak zůstávají. Stačí být šikovným a nebát se, vždyť stejně "všici kradú!"

Dnešní příspěvek se týká doporučení k víkendovému výletu. Příští jarní i letní dny můžete navštívit rakouský přírodní park Blockheide. My jsme park navštívili týden před oficiálním zahájením sezóny, ale přišli jsme jen o možnost občerstvení, balvany byly na svých místech.

Pěkný a výstižný popis najdete tady, a jaká je "otevírací doba" a další informace pro rok 2017 najdete zde.



Do parku jsme si "odskočili" v sobotu z Třeboně. Na jih Čech jsme přicestovali vlakem den předtím. Do Prahy jsme jeli Regiojetem a seděli ve voze ASTRA - klidová zóna. Cíleně jsme si do toho vagónu lístky objednali. Radim Jančura (majitel) označil totiž tyto vozy za nejmodernější ve střední Evropě.

Klidová zóna má jiný servis, než jiné vozy: palubní posádky mají projít vozem jen třikrát za celou cestu a nabízet pouze základní bezplatný servis, tedy čaj, kávu, vodu nebo mošt, ke koupení jsou jen balené věci, jako například sušené maso, plněné croissanty či gumoví medvídci Haribo. Chybí ale například oblíbené koláče či saláty, které RegioJet prodává ve vlaku za výrazně nižší ceny, než například v kavárnách. Někteří cestující to dost kritizují, prý je tomu tak, aby stewardky (stewardi) neobtěžovali, když se cestující dívají na filmy. Mají totiž v sedačce před sebou vlastní obrazovku s internetem a zábavným portálem, na kterém mohou sledovat desítky různých filmů jak v českém, tak anglickém jazyce, poslouchat hudbu různých žánrů, číst knihy, časopisy a noviny, sledovat zpravodajství nebo hrát hry.

Reklama doporučuje nechat všechnu elektroniku doma a využívat tuto, zabudovanou v sedačce před, multimediální obrazovku. Každý cestující má svou vlastní obrazovku, o kterou se nedělí a sluchátka si můžete zdarma zapůjčit u posádky, aby nerušil ostatní.

Bohužel, v našem voze internet asi nějak úplně nefungoval, protože obě dotykové obrazovky (cestovali jsme dva) se jenom tvářily, že se může po nich něco chtít. Podle sluchátek na hlavách některých jiných cestujících jsme ale usoudili, že filmy se asi přehrávat dají.

Kromě toho ve voze bylo docela chladno – klimatizace byla mimo provoz. Místo toho, abych požádal o nápravu teamleaderku vlaku, zahalil jsem se zbaběle bundou. Jo a ještě upozornění: vůz ASTRA je podstatně plnější než ostatní, má 80 sedaček, zatímco v ostatních vozech to bývá kolem 50 míst. Důsledkem toho je permanentní fronta na WC (stojí v ní většinou ženy).
Nedoporučuji!!!!!

Čas v Praze, který jsme si vymezili na přestup na rychlík do Č.Budějovic, jsme využili projítím Václaváku a bulváru Na příkopě, směrem k Hybernské. Poobědvali jsme v Restauraci U Jindřišské věže (vstupné na věž: 2 dospělí a 2 děti 290 Kč). Vybrali jsme si hotovky:

Moravský vrabec, bramborový knedlík, červené zelí (93.-Kč),
smažené rybí filé, vařený brambor, citrón (96.- Kč),
0.5 l Gambrinus nefiltrovaný ležák (42.- Kč),
0.3 l Gambrinus nepasterizovaný 10 - z tanku (19.- Kč)

Restaurace byla permanentně téměř plná, hosté přicházeli a odcházeli a nebyli zdržování vydáváním …… (však víte čím).


Ani Lužnice (rychlík Českých drah), cestou z Prahy na jih, nám nedopřála lepší zážitek, než předchozí soukromý vlak. Teplo (to začínal ten víkend s rekordními teplotami) se dalo vypudit z kupé pouze otevřením okna, ale za jízdy vlaku to není nic příjemného.

Štěstí u ČD jsme ale měli na zpáteční cestě, kdy rychlík Konopiště měl vagón, který vznikl přestavbou starého vozu. Je nyní klimatizovaný, má čalouněné sedačky, elektrické zásuvky i háky na kola.

Shodou okolností stejný typ vozu, jako ten do Prahy (z Veselí n.Lužnici) jsme "dostali" ve žlutém vlaku (opět RegioJet), kterým jsme pokračovali pak z Prahy do Havířova. Tentokrát to byl ale stařičký vagón dědeček, který měl zteřelé koženkové sedačky a ucpané WC. Nicméně tento vůz ("standart" v mluvě RJ) jsme si vybrali vzhledem k možnosti použití wifi pro připojení se na zábavný portál, aby jsme se mohli dívat na pohádky (zpátky jela s námi vnučka) a sedět tak, jak jsme chtěli.



S trochou diskomfortu lze cestu vlakem vydržet nebo přetrpět. ČD ve vlacích, kterými jsme jeli, neposkytují wifi.

Jízdenky jsou závislé od věku cestujícího a zda chceme místenku i tam, kde nemusí být. Nás cesta tam vyšla na 848 Kč, zpět (to ale s námi jelo dítě) 737 Kč. Rozdíl způsobil nejmodernější vagón Astra (RJ).

V Třeboni jsme byli na rodinné oslavě. Ani tam ani v Rakousku jsme nikde neviděli žádného cigána ani policajta. Oslavy proběhly v restauraci Lázní AURORA. Zajeďte si i tam.
Článek byl přečten 333×, komentářů (1) nových (1)
TOPlist Zpět - Orloviny - Seznam rubrik